úspory a maminka se mohla utěšovat, ţe máme rybník s vlastními kapry. Rybník měl jedinou nevýhodu, byl od Prahy daleko. Od toho dne však tatínek často zářil, občas se nepřítomně usmíval a maminka říkala, ţe je zase duchem u kaprŧ v Kročehlavech. Maminka měla pro tatínkovy slabosti vţdycky A brouzdati se chladnou strouhou, vždyť ruce, nohy nezebou. A život, cestu krásnou, dlouhou, teprve míti před sebou. To je prekrásna zbierka, tak krásne básne sú v nej.. Keď sa povie, že sa v našom vnútri rozozvučí zvon, keď sa niekto, niečo dotkne našej duše - Jaroslav Seifert a jeho básne to vo mne vyvolávajú. Maryša – Lízalova 20letá dcera (později Vávrova manželka). milující žena, trpící pro svou lásku. Lízal – postava sedláka, který viděl dřív peníze a potom štěstí svého dítěte. Jeho žena Lízalka – matka, žena s kamennou tváří, nezná lítosti a pochopení dcery. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Český-jazyk.cz - ČÍTANKA: Pavučina (Maminka) (Jaroslav Seifert) - Četl jsem verše Vrchlického, když náhle po knize pavouk mi leze beze všeho. -Maminko, zab ho, bojím se ho! -Proč? Nosí peníze. A pavoučka jsme nezabili. Kde však byl jaký kout, pavouci síť nám zavěsili. „To jeli za mý peníze. A do Itálie!" K večeři jsme ten den měli kapra. Maminka s tatínkem přirozeně nemluvila, a jenom když tatínek furiantsky prohlásil: „Když jsme ho zaplatili, tak si ho, děti, taky sníme," maminka dosti vztekle podotkla, že i pro soukmenovce tatínka, pana Rotschilda, by to byla zřejmě drahá večeře. POvfaY. Poštovní holub (několik básní) Měsíc pozoruje muže procházejícího se po cele. Zabil, nezabil? Lidé nic neví a nic nepoví. Ale měsíc viděl o půlnoci téci krev a stín vraha s dýkou. Vrah je spoután ve světle luny - detektiva. Autor byl ve válce, ale nezajímal ho osud vojáků, myslel jen na svou lásku. O čem je kniha Maminka? Nositel Nobelovy ceny za literaturu napsal svou sbírku zpěvné intimní lyriky už jako zralý, zkušený a známý básník v roce 1954. Půvabné vzpomínky na dětský svět a na maminku, která dokázala udělat domov krásným, oslovily nejednu generaci. Prosté a jednoduché verše (např. Maminka však se zlobí, ne zle, spíš jenom tak. Tatínek totiž drobí z pytlíčku na tabák. (…) Obláček namodralý tiše se rozplýval, to, co jsme milovali, milovat budem dál. Když stůně, dýmka leží na okně pavlače. A maminka jen stěží nedá se do pláče. (…) Hladí ji usmířena a rdí se před námi. Dýmka je Český-jazyk.cz - ČÍTANKA: Pavučina (Maminka) (Jaroslav Seifert) - Četl jsem verše Vrchlického, když náhle po knize pavouk mi leze beze všeho. -Maminko, zab ho, bojím se ho! -Proč? Nosí peníze. A pavoučka jsme nezabili. Kde však byl jaký kout, pavouci síť nám zavěsili. Vlaky (Maminka) padá na okna pavlačí. začli zas práci zpívati. bydlíme v třetím poschodí. z opačné strany jede vlak. padá na okna pavlačí. mívali jsme tam pažitku. i muškát s květy bílými. je v každém saze ošklivá.

maminka seifert pdf celá kniha